Jednotné evropské číslo tísňového volání 112 je v ČR zaváděno, funguje a bude fungovat souběžně s národními čísly tísňového volání. Tísňové číslo 112 bude uvedeno v telefonních seznamech a veřejných telefonních automatech vždy jako poslední s vysvětlením, ve kterých případech jej mají občané použít (je určeno pro cizince a pro tísňové volání při rozsáhlých mimořádných událostech). Problematika zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání 112 v ČR je upravena zákonem č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a opatřeními Českého telekomunikačního úřadu; zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a usnesením vlády č. 391/2000, ve znění usnesení vlády č. 350/2002.

Linka 112 přijímá hlášení pro republikovou i městskou policii, hasiče a záchrannou službu. Operátoři mají být schopni zprávu přijmout alespoň v jednom cizím jazyce. Podle toho, zda jde o úraz, požár nebo loupež, se v ČR po oznámení automaticky přepojí na známé národní linky 150, 155, 156 nebo 158.

• Vyhláška o požární prevenci v praxi (PDF 100 kB)

Požáry ve volné přírodě napáchají každoročně mnohamilionové škody. Představují závažný problém, který spočívá především v terénech nepřístupných pro požární techniku a v obtížné dodávce vody pro hasební zásah. Ne vždy děti, ale i dospělí, vědí, jak se má správně s ohněm v přírodě zacházet.

Nutností je dodržovat preventivní opatření ke snížení rizika vzniku požárů. Zejména v jarních a letních měsících je riziko vzniku požárů ve volné přírodě značně vysoké, stačí špatně uhašený nedopalek cigarety či malá jiskra z oblíbených táboráků. Do preventivních opatření můžeme zahrnout minimalizaci činností, které by mohly vést ke vzniku požáru, např.:

• zákaz kouřit v lese, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa a také odhazovat hořící nebo doutnající předměty - § 20 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
• zákaz rozdělávat a udržovat otevřené ohně do vzdálenosti 50 m od okraje lesa - § 20 odst. 2 lesního zákona (vyjma míst ve vyhrazeném tábořišti)
•  zachovat nezbytnou opatrnost ve  vzdálenosti 15 m od stohů slámy, dozrávajícího obilí, strniště a sena, ve vysoké trávě atd. - Nařízení Moravskoslezského kraje č. 3/2002, kterým se stanoví podmínky k zabezpečování požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů
• izolovat místo pro rozdělávání ohně od hořlavých látek
• nepřetržitě střežit oheň osobou starší 18 let a ohniště opustit až po úplném vyhasnutí ohně, jeho zalití vodou nebo zasypání zeminou

Základní pravidla chování ve volné přírodě jsou dána řadou právních předpisů. Připomenout můžeme např. § 17 odst. 1 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (zákon o požární ochraně): „Fyzická osoba je povinna počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zejména při používání hořlavých nebo požárně nebezpečných látek, manipulaci s nimi nebo s otevřeným ohněm či jiným zdrojem zapálení“. 

Za zmínku také stojí ustanovení § 78 odst. 1 písm. l) zákona o požární ochraně, kdy se přestupku na úseku požární ochrany dopustí ten, kdo nedodrží zásady požární bezpečnosti při používání otevřeného ohně nebo jiného zdroje zapálení. Za tento přestupek jí může příslušný orgán hasičského záchranného sboru, vykonávající státní požární dozor, uložit pokutu až do výše 20 000 Kč.

Jednou z možností je minimalizovat počet požárů ve volné přírodě nařízením kraje, které stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru. Toto je stanoveno v § 27 odst. 2 písm. b) zákona o požární ochraně. Dobou zvýšeného nebezpečí vzniku požárů může být období nadměrného sucha, tj. období s dlouhodobým nedostatkem srážek, s dlouhodobě vysokou teplotou vzduchu či nízkou půdní a vzdušnou vlhkostí.

Hasící přístroje ( HP ) řadíme mezi vyhrazené druhy věcných prostředků požární ochrany.

HP dělíme na: přenosné, přívěsné a pojízdné.
Nejrozšířenější skupinou jsou hasící přístroje přenosné.

Povinnost obstarávat a zabezpečovat HP.

Povinnost obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích věcné prostředky požární ochrany  a udržovat je v provozuschopném stavu ukládá právnickým a podnikajícím fyzickým osobám ustanovení § 5 odst.1 písm. a) a fyzickým osobám pak ustanovení § 17 odst. 1 písm. d) zákona č. 133/1985 Sb., o PO ve znění pozdějších předpisů.

Vybavení objektů HP.

Množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení právnických osob a fyzických osob vykonávajících podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů věcnými prostředky požární ochrany vyplývá z požárně bezpečnostního řešení stavby, nebo z obdobné dokumentace, která je součástí projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem podle zvláštního právního předpisu nebo je stanoveno v jiném právním předpisu. Toto může být rozšířeno (např. na základě schváleného posouzení požárního nebezpečí nebo stanovení podmínek požární bezpečnosti).

V prostorách a zařízeních právnických osob a podnikajících fyzických osob, u nichž nebylo dle výše uvedeného stanoveno množství, druhy a způsob vybavení věcnými prostředky PO (HP)

popřípadě nelze-li toto prokázat, se zabezpečují a instalují alespoň :

a) na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu přenosné hasicí přístroje obsahující hasivo s celkovou hasicí schopností nejméně 13 A (pro požáry látek v tuhém stavu, zejména organického původu, jejichž hoření je obvykle provázeno žhnutím), nebo

b) na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu přenosné hasicí přístroje s celkovou hasicí schopností nejméně 70 B (pro požáry hořlavých kapalin nebo hořlavých látek přecházejících do kapalného stavu), nebo

c) pokud nejsou na typových štítcích hasicích přístrojů uvedeny hodnoty jejich hasicí schopnosti, jeden přenosný hasicí přístroj na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu, přičemž jmenovité množství náplně hasicího přístroje musí odpovídat nejméně některé z těchto hodnot: 9 litrů vody, 6 litrů vodního roztoku pěnidla, 6 kg halonu nebo jiného ekvivalentního hasiva, 6 kg hasicího prášku nebo 5 kg oxidu uhličitého (CO2).

V případech, kdy počet přenosných hasicích přístrojů odpovídá požadavkům podle odstavce a),b),c), ale hasicí přístroje nejsou dostupné pro celou posuzovanou plochu (např. stavební rozdělení prostoru na více dispozičně nepropojených místností) nebo nelze použít pouze jeden druh hasiva, instaluje se nejméně jeden přenosný hasicí přístroj pro každý takto oddělený prostor nebo nejméně jeden přenosný hasicí přístroj s potřebným druhem hasiva.

V praxi je vhodné ponechat stanovení množství, druhu a způsobu vybavení prostor a zařízení odborníkovi v oblasti PO.

Umístění hasicích přístrojů

Umístění hasicích přístrojů musí umožňovat jejich snadné a rychlé použití a je dáno  § 3 vyhl. č. 246/2001Sb.

Hasicí přístroje se umísťují tak, aby byly snadno viditelné a volně přístupné. Je-li to nezbytné (např. z provozních důvodů), lze hasicí přístroje umístit i do skrytých prostor. V případech, kdy je omezena nebo ztížena orientace osob z hlediska rozmístění hasicích přístrojů (např. v nepřehledných, rozlehlých nebo skrytých prostorách) se k označení umístění hasicích přístrojů použije příslušná požární značka umístěná na viditelném místě.

Hasicí přístroje se umísťují v místech, kde je nejvyšší pravděpodobnost vzniku požáru nebo v jejich dosahu. Volba druhů a typů přenosných hasicích přístrojů se provede v závislosti na charakteru předpokládaného požáru, vyskytujících se hořlavých látkách nebo provozované činnosti; přitom musí být vyloučeno, že bude v případě potřeby použit hasicí přístroj s nevhodnou hasební látkou.

Přenosné hasicí přístroje se umísťují na svislé stavební konstrukci a v případě, že jsou k tomu konstrukčně přizpůsobeny, na vodorovné stavební konstrukci. Rukojeť hasicího přístroje umístěného na svislé stavební konstrukci musí být nejvýše 1,5 m nad podlahou. Hasicí přístroje umístěné na podlaze nebo na jiné vodorovné stavební konstrukci musí být vhodným způsobem zajištěny proti pádu.

V dopravních prostředcích a na strojích se přenosné hasicí přístroje umísťují tak, aby nemohly ohrozit bezpečnost osob.

Kontroly HP

Provozuschopnost hasicího přístroje se prokazuje dokladem o jeho kontrole provedené podle podmínek stanovených vyhláškou č. 246/2001 Sb., kontrolním štítkem a plombou spouštěcí armatury.

Kontrola hasicího přístroje se provádí v rozsahu a způsobem stanoveným právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce po každém jeho použití nebo tehdy, vznikne-li pochybnost o jeho provozuschopnosti (např. při mechanickém poškození) a nejméně jednou za rok, pokud průvodní dokumentace výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo posouzení požárního nebezpečí pro některé případy instalací (např. v chemicky agresivním prostředí) nestanoví lhůtu kratší. První kontrola provozuschopnosti hasicího přístroje musí být provedena nejdéle jeden rok před jeho instalací. ( § 9 odst.2, vyhl. č. 246/2001 Sb. )

HP v bytě

Pro prvotní zásah v bytě k likvidaci požáru v zárodku ( např. vzplanutí ohřívaného pokrmu ) jsou určené  HP o menším obsahu ( 2 kg ) popř. speciální sprejové HP ( Pyrocool ). Tyto jsou běžně k dostání v prodejnách s materiálem PO. ( výzbrojny požární ochrany )

Volba druhu a užití HP – základní pravidla.

• Seznamte se všemi druhy a typy HP na pracovišti, budově ve které bydlíte atd. ( základní informace o užití HP jsou na štítku nádoby )       
• Naučte se prakticky používat a manipulovat s HP ještě dříve, než je bude potřeba.
• Zachovejte vždy klid a rozvahu, i největší požár mohl být v zárodku uhašen HP.
• Postupujte při hašení takticky, haste po směru větru, zasahujte ohnisko z nejmenší možné vzdálenosti, postupujte za požárem a po jeho obvodu.
• Pamatujte, že HP má krátkou dobu užití ( rychle se vyprázdní ).
• Zajistěte plnění použitých HP a jejich pravidelnou kontrolu odbornou firmou.
• Přivolejte ihned jednotku PO ( tel. číslo 150 ) , nemůžete –li požár uhasit sami.

Nejrozšířenější druhy HP

Vodní - používá se pro hašení požáru třídy A, což jsou požáry pevných hořlavých látek žhnoucích nebo hořících plamenem ( papír, dřevo, seno, plasty, textil, guma, uhlí atd. ). Nepoužívat k hašení elektrických zařízení pod proudem.

Práškový - obecně je možné říci, že se jedná o univerzální HP určený pro hašení požáru tříd A,B,C,D, kdy je ho možné použít při hašení pevných hoř. látek ( kromě sypkých hmot, jemné mechaniky ), dobře hasí požáry hořlavých kapalin a hořlavých plynů a speciální typy prášku i požáry některých lehkých kovů. Je vhodný k hašení elektrických zařízení pod proudem.

Sněhový (CO2): je vhodný pro hašení požárů třídy B,C, tzn. požárů kapalných plamenem hořících látek a hořlavých plynů a omezeně i na požáry tř. A (nepoužívat na sypké hmoty – možnost rozvíření). Je vhodný k hašení elektrických zařízení pod  proudem.

Sankce

Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru může uložit pokutu až do 250 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě provozující činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí nebo až do 500 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, jestliže poruší povinnosti vyplývající z předpisů o požární ochraně tím, že nezabezpečí v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany nebo požárně bezpečnostní zařízení nebo tyto neudržuje v provozuschopném stavu anebo u vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany nebo požárně bezpečnostních zařízení používá neschválené druhy. (§ 76, zákona č. 133/1985 Sb., o PO ve znění pozdějších předpisů)

Přestupku na úseku požární ochrany se dopustí ten, kdo neobstará nebo neudržuje v provozuschopném stavu věcné prostředky požární ochrany nebo požárně bezpečnostní zařízení, poškodí, zneužije nebo jiným způsobem znemožní použití věcných prostředků požární ochrany nebo požárně bezpečnostních zařízení. Za tento přestupek lze uložit pokutu do 20 000 Kč. (§ 78, zákona č. 133/1985 Sb., o PO ve znění pozdějších předpisů)